Krátce poté, co Japonci 7. prosince 1941 zaútočili na Pearl Harbor, přihlásil se tehdy třiadvacetiletý Američan Desmond Doss, tak jako mnoho jiných mladíků, do služby vlasti. Z hloubi svého přesvědčení však odmítal nosit jakoukoliv zbraň a zabíjet. Stal se zdravotníkem 307. pěšího pluku 77. pěší divize. Skutečnost, že Doss odmítal zbraň, se nesetkávala s pochopením u jeho spolubojovníků. Jen blázen by chtěl, aby mu v boji kryl záda chlapík, vyzbrojený pouze odhodláním a lékárničkou. V březnu 1945 vypukla krvavá bitva o Okinawu. Dossova rota měla za úkol dobýt 120 metrů vysoký útes. Když vojáci vyšplhali s pomocí lan na vrchol, dostali se do těžké dělostřelecké, minometné a kulometné palby. Vojín Doss se odmítl ukrýt a zůstal uprostřed krvavého pekla. Snášel jednoho zraněného po druhém z útesu do bezpečí. Během vyčerpávajících 12 hodin, za stálého ostřelování, zachránil životy 75 mužů...